Září 2009

Vychovali hvězdu, teď jim patří kousek pokladu

27. září 2009 v 10:08 | hn.ihned.cz |  Články
Ačkoli Rozehnala koupil Hamburk v Laziu, zaplatí i Olomouci a Kožušanům. Kubíček: Na Solidarity payment jsme vydělali asi dvacet milionů.
Tagy

Věděli jste, že když například fotbalový reprezentant David Rozehnal přestupuje z Lazia Řím do Hamburku, přikutálí se pěkných pár tisíc eur z téměř šestimilionového pokladu třeba i do Kožušan, které ho společně se Sigmou Olomouc vychovaly?
Pokud ne, tak vězte, že princip Solidarity payment přesměruje i do tohoto malého klubu v přepočtu 441 000 korun ze zmíněného transferu. Solidarity payment zavedla FIFA v roce 2001, o čtyři roky později jej novelizovala. Stanoví, že přestupuje-li profesionální fotbalista, pak klub, který ho kupuje, musí navíc 5 % z transferní částky přesměrovat na oddíly, které fotbalistu vychovávaly mezi 12. a 23. rokem jeho života.
Vzkaz Lazia: Pošlete fakturu
A protože Rozehnal patří mezi světoběžníky, hrál už totiž za Bruggy, Paris SG, Newcastle, Lazio a nyní Hamburk, rodná víska na jeho putování fotbalovým světem neparticipuje finančně poprvé.
"Že existuje takové pravidlo, nám poradili funkcionáři ze Sigmy Olomouc, když David přestupoval do Paříže. Přihlásili jsme se o výchovné a dostali asi 200 000 korun," vypráví Jiří Škubna, předseda Sokola Kožušany, účastníka I. A třídy. "Třeba Newcastle nám ještě nedal nic, ale pan Zíka z agentury Sport Invest, která Davida zastupuje, nám slíbil, že to vyjedná. A třeba Lazio poslalo na ČMFS fax, ať jim Sokol Kožušany pošle fakturu na 2700 eur."
Zůstaňme u příkladu Rozehnalova přestupu do Hamburku za 148,5 milionu korun (bez bonusů). Suma odpovídající pěti procentům z této částky - v tomto případě 7,4 milionu korun, jde na Solidarity payment. A většinu z této částky zinkasuje Olomouc. "David je sice od nás z Kožušan, ale táta ho dal do Sigmy už někdy v jeho osmi letech. Za nás si vlastně zahrál, jen když se v Olomouci nevešel do sestavy dorostu," vysvětluje Škubna. Své peníze tak Kožušany dostávají i za pouhých 217 dní, které v jejich dresu 17letý Rozehnal kdysi strávil.
"Za každý rok, který v jeho dresu odehrál daný fotbalista mezi 12. až 15. rokem svého života, dostává klub 0,25 % transferní částky, od 16 do 23 let už je to 0,5 % za sezonu," vysvětluje Jiří Kubíček, sportovní ředitel Sigmy Olomouc. "Za Ujfalušiho, Heinze, Kováče a Rozehnala jsme tímhle způsobem, skrze FIFA nařízenou participaci na jejich dalších přestupech, dostali asi 20 milionů korun, jsou to příjemné peníze."
Podobně se třeba na Barošově transferu do Lyonu příjmově podílel i Baník Ostrava. "A nárokujeme si i peníze od Galatasaraye za další Milanův přestup, tam to ovšem z turecké strany poněkud vázne...," stěžuje si Tomáš Trucha, předseda Baníku. "Třeba z Jankulovského přestupu do AC Milán ale nemáme vůbec nic, protože tam šel z Udine. A pokud transfer proběhne v rámci jedné země, tak Solidarity payment neplatí," upozorňuje na důležitou podmínku Tomáš Trucha, funkcionář Baníku Ostrava.
Ujfaluši = kabiny v Rýmařově
A existuje ještě jeden případ, který českým klubům dvířka k penězům za další přestupy jejich odchovanců přibouchne. "Když šel Ujfaluši z Hamburku do Fiorentiny, inkasovali jsme za to my i Rýmařov, ten si za to pořídil nové kabiny," vzpomíná Kubíček. "Ale když šel z Fiorentiny do Atlétika Madrid, nedostali jsme nikdo nic, protože si Tomáš v Itálii počkal na konec smlouvy a do Španělska šel tehdy zadarmo."
Nyní, kdy o posily z Gambrinus ligy není v cizině zase až takový zájem, jsou klubům i "drobečky" z dalších přestupů českých hvězd příjemné. "Pár milionů jsme na tom určitě také vydělali," říká Michal Šrámek, sportovní ředitel Slavie.
Pro kluby typu Kožušan je ale odchovanec jako Rozehnal požehnáním. "Investujeme ty peníze do hrací plochy, budujeme závlahový systém. A opravu už si žádá i velká tělocvična," říká předseda Škubna.
"Ta myšlenka FIFA, aby se peníze za přestupy fotbalistů dostaly i do klubů, které je vychovaly, se mi moc líbí," říká sám David Rozehnal. "V Kožušanech mám zázemí, rodinu, skvělé vztahy s lidmi. Takže jsem se jim v minulosti sám snažil sehnat nějaké dresy nebo míče. Ale Solidarity Payment je výborný bonus navíc."

Rozehnal: Vesnici už platit nechci

26. září 2009 v 9:00 | deniksport.cz |  Články

Z častých přestupů se reprezentační obránce David Rozehnal příliš neraduje. Zato ruce si mnou v Kožušanech a Olomouci, klubech, na jejichž konta díky tomu plynou tučné sumičky za "solidarity payment".

Jaký je váš názor na systém "solidarity payment"?
"Pokud se to týče klubů, co vás vychovaly a které na tom nejsou z hlediska financí dobře, jako v mém případě Kožušany, tak se na to dívám pozitivně. Nejsou sice na solidarity payment závislé, každá koruna navíc jim ale přijde vhod. Můžou je investovat do areálu a tak. Takže vůbec není špatné, že kluby dostávají za výchovu hráče do určitého věku podíl. Byl jsem v Kožušanech jenom chvíli, ale umožnili mi zde hostovat a hrát. Ale především jsem tam vyrůstal, mám tam rodinu. Jsem moc rád, že peníze jdou i tam."

Kdy jste se o "solidarity payment" dozvěděl?
"Začal jsem to registrovat po přestupu do Brugg. Tehdy se to zpětně řešilo a já si uvědomil, že kluby na to mají nárok. Potěšilo mě to."
Při dalších přestupech už jste si to hlídal?
"Je pravda, že jsem už párkrát přestoupil. A asi víckrát, než by bylo zdrávo. (směje se) Nechci říkat, že jsem si to později hlídal, ale raduji se vždy z toho, že peníze jdou tam, kam by podle mě jít měly."

O to větší radost z vašich přesunů panuje v Kožušanech, že?

"Nevím, spíš mi přejí úspěch na další štaci. Ale samozřejmě, nebudeme si nic nalhávat, jsou to pro ně určitě velké peníze."

Jak velké?
"Může to pro ně znamenat zajištění jedné, dvou sezon. Plus nějaké investování do areálu."

Máte přehled o tom, co Kožušany za "vaše" finance vybudovaly?

"Brácha tam hraje, táta se v klubu angažuje. Nechci říkat, že je to rodinný klub, mám ale díky mým nejbližším dobré informace. Vím, že vybudovali automatické zavlažování, což je velké plus. Jak investují dál, přesně nevím. Ovšem určitě berou hráče na hostování i na přestupy. Myslím, že s penězi nakládají rozumně."

Nebýt příspěvků, hrály by Kožušany o soutěž níž?

"Nemyslím, klub fungoval bez problémů i dřív. Soutěž, co nyní hrají (1. A třída), není tak finančně náročná, i když náklady samozřejmě nějaké jsou. Prostě si musejí vydělat sami na sebe nebo přes sponzora. Tyto peníze jim pomůžou udělat něco víc, s čím třeba nepočítali, viz to zavlažování. Troufám si říct, že pokud by peníze za mě neměli, tak by je asi investovali za něco jiného. Ale není to pro ně existenční záležitost. Kožušany budou fungovat i bez solidarity payment."

Dávají vám v Kožušanech najevo, že si "vašich" peněz považují? Třeba tím, že máte doživotní permanentku nebo jste zapsán v obecní kronice?
"Ne, v kronice nejsem. (směje se) Ale jak jsem řekl, vyrůstal jsem tam, bydlí tam rodiče, brácha, babička, tety. Nepotřebuji, aby mi to lidé z klubu dávali nějak najevo. Stačí, když to od nich cítím, když se spolu bavíme."

Při jednom z reprezentačních srazů jste v rámci charitativní akce soutěžili se spoluhráči o finanční prémii, která připadne mateřskému klubu. Prý jste vyhrál.
"Vzpomínám si na to dobře, nakonec jsem to ale nevykopal. Bohužel. Byl jsem hodně blízko. Myslím, že to vyhrál Kovy (Radoslav Kováč)."

Myslíte, že ještě Kožušanům a Olomouci přispějete?

(směje se) "Tak, možná to nebudou rádi slyšet, ale já bych jim rád už nepřispěl. Jsem v Hamburku spokojený, když to takhle bude pokračovat dál, budu jen rád."

Takže přispějete až po kariéře?
"Přesně tak."

Vesnička Kožušany si přijde téměř na milion

25. září 2009 v 9:51 | denisport.cz |  Články
Ačkoliv jsou Kožušany docela nenápadnou vískou, na fotbalové mapě by mohly být směle vytištěny tučným písmem. Místní Sokol dokázal odčerpat z účtů evropských velkoklubů statisíce korun. A o další statisíce právem usiluje.
Kožušanské fotbalové hřiště je maličké. Na délku měří jen 91 metrů, do šířky 56. Soutěž I. A třída se tady hraje s přimhouřením oka svazového činitelstva.

Z jedné strany lemuje hřiště místní sokolovna, z druhé vysoký násep, na němž leží vlakové koleje. Tu a tam kolem hrací plochy projede vlak z Olomouce na Brno nebo naopak. Cestujícím se na okamžik z výšky sedmi metrů naskytne zajímavý pohled přímo na hrací plochu.

Kožušanským se v I. A třídě příliš nevede. Po sedmi odehraných kolech mají čtyři body a jsou předposlední. Věří, že své postavení vylepší.

Zhruba stotisícový rozpočet, který je na přežití jedné sezony nutný, mají naplněný. I díky penězům, které utržili za přestupy zdejšího rodáka Davida Rozehnala, jenž naposledy vyměnil dres Lazia Řím za hamburský.

"Je pravda, že díky tomu, že u nás David ve svých šestnácti letech hostoval ze Sigmy Olomouc, jsme už na jeho dalších přestupech vydělali skoro půl milionu korun. A to jsou peníze, které nám neuvěřitelně pomohly," líčí Oldřich Rozehnal, sekretář Sokola Kožušany a zároveň Davidův otec. Kožušanští věří, že se jim podaří vymoci také zhruba 200 000 korun z Newcastlu, který se zatím nemá k tomu, aby patřičná procenta z Rozehnalova transferuz týmu Paris St. Germain dle předpisů FIFA uhradil.

A doufají, že seriózně se k nim zachová také Hamburger SV, kam český zadák přesídlil nedávno z Lazia. Tady by si Sokol mohl přijít až na půl milionu korun, a hráčova pouť Evropou by tak Kožušanům mohla vynést celkem více než milion korun.

Zač je klub z vísky mající zhruba sedm set obyvatel utratí? "Za provoz oddílu. A možná za nějaké opravy nebo nákupy," prozrazuje Oldřich Rozehnal. "Je pravda, že jsme si mohli koupit nové zavlažovací zařízení. A taky sekačku na trávu," říká sektretář oddílu.

"Ale budeme potřebovat třeba nové travní semeno, hnojivo na trávu. To už není jako dřív, když nám místní JZD dalo bokem několik pytlů hnojiva. Dnes za to všechno musíme normálně platit," zdůrazňuje sympatický šedesátník, jenž se fotbalové funkcionařině věnuje už přes třicet let.

Místní hráči si díky penězům z velké fotbalové Evropy nepřilepší. Hrají zadarmo. "Navíc si musí na své náklady pořídit i kopačky a takové věci. Platit hráče, to si tady dovolit nemůžeme," bere si slovo Jiří Škubna, předseda Sokolu Kožušany.

"Ale možná se pustíme do rekonstrukce sokolovny. Opravit by potřebovaly i lavičky náhradníků, které jsou u nás mizerné. Je toho dost, nemyslete si," vysvětluje Škubna.

Peníze z Rozehnalových přestupů ale nejsou jediným profi tem, který Kožušany z úspěchů svého rodáka mají. "David našemu oddílu sám přispívá různými sponzorskými dary. Někdy zafinancuje novou sadu dresů, jindy nové míče, a tím vším nám hodně peněz ušetří," pochvaluje si otec českého hráče.

Kožušanští by si možná přáli, aby se Rozehnal v Hamburku dlouho neohřál a aby zase přestoupil, což by znamenalo vidinu další finanční injekce. Ale otec Rozehnal se na věc dívá jinak.

"Peníze pro klub jsou jedna věc. Ale David už by se potřeboval někde usadit na delší čas a hrát pravidelně. To je podle mého důležitější. Už mu táhne na třicet. Německo by mu podle mého názoru mohlo vyhovovat. Tak jen ať tam nějakou dobu zůstane," uzavírá otec reprezentačního stopera.


«SOLIDARITY PAYMENT» PRO KOŽUŠANY ZA ROZEHNALA
Přestup: FC Bruggy - Paris St. Germain částka:
cca 200 000 korun

Přestup: Paris St. Germain - Newcastle částka:
cca 200 000 korun
(Newcastle dosud neuhradil)

Přestup: Newcastle - Lazio Řím částka:
cca 78 000 korun

Přestup: Lazio Řím - Hamburger SV částka:
cca 440 000 korun
(dosud ve fázi jednání)


Rozehnal se cítí na stopera i záložníka

9. září 2009 v 8:20 | fotbal.cz |  Články
David Rozehnal byl v reprezentaci zvyklý na post středního obránce. Pod trenérem Haškem si však zkusil post štítového záložníka a nezklamal.

Rozehnala to z klidu nevyvádí, byť si v novém angažmá v Hamburku i při předchozím působení v Laziu Řím zvykl, že jeho místo bylo ve středu obrany. "Vůbec netuším, jestli na Slovensku budu hrát, natož na jakém postu. Obavy z toho ale nemám, ať bych nastoupil kdekoliv. Jde hlavně o to, aby se našlo řešení prospěšné pro celý tým," řekl Rozehnal během setkání s novináři v Kunicích u Prahy, kde se reprezentace chystá na ostře sledovanou bratislavskou bitvu.

Osmadvacetiletý defenzivní univerzál prý s přesuny v sestavě problém nemá. V mládí v rodných Kožušanech dokonce střílel spoustu gólů jako hrotový útočník, s přibývajícím věkem se ale posunul blíž vlastní bráně, aby se z něj stal dirigent ve středu obrany. Při angažmá v Paris St. Germain si vyzkoušel práci štítového záložníka, občas tam zaskakoval i na další štaci v Newcastlu.

Právě vzpomínka nového reprezentačního trenéra, znalce francouzského fotbalu a někdejšího kouče Štrasburku a St. Etienne, na Rozehnalova představení v Paříži Haška přiměla k tomu, aby mistra Evropy do 21 let z roku 2002 proti Belgii znovu otestoval ve středové řadě. "Byl jsem překvapený, když mi to před zápasem řekl, ale také jsem to bral jako výzvu. Kdybych se tam panu Haškovi nelíbil v Paříži, asi by mě tam nezkoušel. Jistá univerzalita není na škodu, můžu zaskočit na více postech, když má tým nějaký problém," uvažoval Rozehnal.

Tomu navíc jako by pozice záložníka proti Belgii přinesla štěstí. Dokonce po standardní situaci skóroval a ukončil tak svůj střelecký půst v reprezentaci, trvající od února 2004 v 56 zápasech.

I když v německé bundeslize v barvách Hamburku plní povinnosti v obraně, přeorientovat se na práci záložníka by prý Rozehnalovi problém nedělalo. "Jen bych si to třeba na posledních trénincích před zápasem chtěl třeba i při hrách na malém prostoru vyzkoušet. Stoper a defenzivní záložník jsou úplně odlišné posty. Co se týče způsobu bránění, pohybu, v záloze je potřeba i víc běhat," vysvětloval Rozehnal.

"Na druhou stranu si tam můžete i víc dovolit. Když se něco nepovede, jsou za vámi ještě obránci. Když chybujete jako stoper, je to větší problém," porovnával. Před utkáním na Slovensku si ale neláme hlavu s tím, v jaké řadě nastoupí. Myslí jen na to, aby mužstvo vyhrálo a tříbodovým ziskem udrželo naději na postup na světový šampionát.

Češi totiž čtyři zápasy před koncem právě na Slováky, s nimiž prohráli v březnu v Praze, ztrácejí už sedm bodů. "Hrajeme o všechno a vítězství by nás obrovsky nakoplo. Nad jinými variantami výsledků bychom už ani neměli přemýšlet. Musíme prodat to, že máme lepší tým než Slovensko," podotkl Rozehnal.

Nejvěrnější a bez omluvenek. To je Rozehnal v reprezentaci

3. září 2009 v 10:00 | idnes.cz

Nejvěrnější, nejoddanější, nejstabilnější. Fotbalista David Rozehnal je přesně takový reprezentant. Reprezentant, který na srazy místo sebe neposílá omluvenky a neví, co je během soustředění národního týmu zranění.

Je to čtyři roky, co devětadvacetiletý obránce Hamburku naposled chyběl v mezistátním zápase, tedy s drobnou výjimkou.

Česko od 7. září 2005 odehrálo pětačtyřicet oficiálních utkání a Rozehnal vynechal jen letošní červnovou přípravu s Maltou, proti které pod dočasným koučem Strakou nastoupil vlastně ligový výběr.

"O téhle statistice jsem věděl, ale před časem jsem ji přestal sledovat," řekl Rozehnal. "Samozřejmě, že mě to těší, je pro mě určité ocenění."

Jinak tedy platí: když hraje národní tým, uvidíte na hřišti vytáhlého zadáka Hamburku. A také do srpnového utkání s Belgií platilo: když nastoupí Rozehnal, tak na postu stopera.
Stoper, nebo střední záložník

Před třemi týdny v Teplicích ho nový kouč Ivan Hašek nečekaně poslal do hry jako defenzivního záložníka. "Mně je jedno, kde hraju. Hlavně, abych byl prospěšný mužstvu," říká Rozehnal.

S reprezentací se připravuje na sobotní vypjatý a důležitý souboj na Slovensku. "Musíme mít v hlavách jen vítězství, abychom měli naději zachránit kvalifikaci," zdůraznil.

Jestli nastoupí a na jakém postu, to ještě neví. "Netuším, ani nepřemýšlím. Minule to pro mě bylo nezvyklé, ale hlavně že jsem hrál."

Navíc dal gól, premiérový ve svém 57. startu za Česko. A bylo to právě v utkání, v němž nenastoupil na svém místě v obraně, ale posunul se do středové řady.

"Neříkám, že v záloze je moje budoucnost, ale je pro mě dobře, když se mnou trenér může počítat na víc postů," říká.

Rozehnal je mistr Evropy do jedenadvaceti let z roku 2002. O dva roky později debutoval v áčku. Na stoperu rostl vedle zkušenějšího Tomáše Ujfalušiho. Jenže jeho bývalý parťák z Olomouce na jaře z národního týmu odešel. A jakoby s ním Rozehnal odešel z pozice ve středu obrany.

Hašek si Rozehnala pamatoval z Paříže

Když se mužstva ujal nový kouč Hašek, nové místo měl i Rozehnal. Tedy úplně nové pro něj nebylo. Před třemi lety ve středu zálohy nastupoval v pařížském klubu St. Germain. A Hašek tenkrát vedl konkurenční St. Etienne.

"Asi věděl že jsem hrál v záloze. Jinak by mě tam nejspíš nezkoušel," přemítal Rozehnal. "Když jsem tam hrál, tak jsem z toho měl dobrý pocit a od různých lidí pozitivní ohlasy," vzpomíná Rozehnal.

Slova chvály slyšel i po srpnové přípravě s Belgií. Jeho šanci na zařazení do zálohy v sobotním duelu na Slovensku zvyšuje fakt, že kvůli zranění kolena chybí jeden ze stabilních středních záložník Jan Polák. Nahradí ho stabilní reprezentant Rozehnal?

Pokud ano, ví, že musí změnit zažitý styl. "Střední záložník víc běhá než stoper. Je to náročnější na fyzičku, na pohyb," vypočítává.

A další rozdíly? "Záložník ví, že za sebou má obránce, kteří napraví chybu, ztrátu míče, takže si může víc dovolit, víc útočit. Kdežto stoper se musí věnovat hlavně defenzívě a chybu nesmí udělat."

Zato o stopery v současném kádru ení nouze, vedle Rozehnala na tomtu postu hrají v klubu Hubník, Sivok a Jiránek. Cizí to není ani pro Kováče, Grygeru, Kadlece či Hübschmana. "Když nepočítám Tomáše Ujfalušiho, tak nejvíc zápasů ve středu obrany jsem odehrál asi s Radkem Kováčem," přemítal Rozehnal.
Série začala v baroku

Pokud nastoupí kdekoli, bude to jeho 45. utkání za poslední čtyři roky ze šestačtyřiceti možných. Sérii začal 7. září 2005 v kvalifikačním duelu s Arménií, po kterém kouč Brückner o Rozehnalově výkonu použil památnou větu: "Bylo to takové Baroko."

Poslední zápas, ve kterém kromě červnové Malty chyběl, se hrál 3. září 2005 v Rumunsku. Porážku 0:2 sledoval z lavičky.

Fotbalista Rozehnal doufá, že na Slovensku nastoupí, ale neřeší, na jaké pozici

3. září 2009 v 9:00 | fotbalportal.cz |  Články
Devětadvacetiletý obránce Hamburku David Rozehnal si před rozhodujícím zápasem kvalifikace fotbalového mistrovství světa 2010 na Slovensku nepřipouští, že by český tým přišel o šanci dostat se na šampionát. Rozehnal to řekl ve středu novinářům při soustředění v Kunicích.
Podle Rozehnala jsou hráči národního týmu v optimálním rozpoložení. "Nálada je skvělá, vždycky byla. Všichni víme, o co hrajeme. Snažíme se náladu udržovat před sobotním zápasem, ve kterém půjde o všechno. Nesmíme si ten tlak připouštět, máme hráče, kteří působí v nejlepších evropských soutěžích a mají velkou kvalitu. Ty naše schopnosti musíme proměnit na hřišti," líčil Rozehnal.
"Snažím se na Slovensko připravit co nejlépe, ale nechci to přehánět, abych nebyl přemotivovaný. Doma jsme ten zápas nezvládli. Nemyslím na to, i když vím, že náš výkon nebyl dobrý. Když budeme hrát jako tým, jeden za druhého, zvládneme to. Měli bychom mít v hlavách jen tento zápas," dodal devětadvacetiletý fotbalista.
Rozehnal nastoupil v posledním utkání za reprezentaci trochu netradičně na postu defenzivního záložníka, přestože předtím hrál hlavně na stoperu. "Jsem rád i za ten poločas proti Belgii. Je to rozhodnutí trenéra, na jakém postu budu hrát, jestli mě vůbec postaví. Na pozici defenzívního záložníka jsem hrál už ve Francii a docela jsem si tam věřil. Nastoupit v záloze mi nedělá problém," uvedl.
Hráč Hamburku přiznává, že o něco lehčí úlohu má právě v záložní řadě. "Jsou to dva rozdílné posty, co se týče pohybu a také bránění. V záloze si můžete víc dovolit, protože za sebou máte ještě další schopné hráče, navíc občas se dá i zaútočit. Na stoperu je za vámi jen gólman, takže je tam mnohem větší zodpovědnost. Ale střední záložník toho zase mnohem více naběhá, hráč musí mít lepší fyzickou přípravu," ví Rozehnal.
Český tým se pod vedením trenéra Ivana Haška ve středu zaměří už na nejbližšího protivníka - Slováky. "Odpoledne si asi řekneme nějaké taktické věci, ještě je ale pár dní čas. Některé věci jsme si už procvičili na minulém srazu před Belgií. Je to o tom, abychom si během tohoto týdne v herních zápasech na tréninku vyzkoušeli co nejvíce možností. Všechno leží pouze na nás, všichni mají v hlavách jen vítězství. To by nás zase mělo nakopnout směrem dopředu. Doufejme, že soupeři před námi ještě ztratí," věří devětadvacetiletý defenzivní obránce či záložník.
Hráči národního mužstva také chystají překvapení pro Milana Baroše, který se v noci na středu poprvé stal otcem syna. "Chystáme pro něj něco speciálního. Je to dobře, že se stal otcem. Snad bude mít čistou hlavu a bude ještě více nabuzený. Myslím, že mu to pomůže," zakončil Rozehnal.

Rozehnal si před Slovenskem přeje jediné: Chci hrát a je mi jedno kde!

3. září 2009 v 8:44 | sport.cz |  Články

V srpnové reprezentační přípravě proti Belgii si David Rozehnal znovu vyzkoušel roli defenzivního záložníka, kterou zastával během francouzského angažmá v Paris SG. A zvládl ji výborně, protože k výbornému výkonu i gól přidal. Jeho tradiční místo je ale ve stoperské dvojici, takže trenér Hašek má dvě možnosti, kde ho využít. "To neřeším, hlavně chci hrát a je jedno kde," přeje si Rozehnal...

Zápas v Bratislavě se blíží, jaké je nálada v mužstvu?

Nálada je skvělá, ale to je v národním mužstvu vždycky. Všichni si uvědomujeme, že to je zápas o všechno. Nespekulujeme o tom, že existuje i nějaká varianta s remízou. Půjdeme jednoznačně za vítězstvím. Ta správná nervozita s blížícím se zápasem stoupá. My si jen hlídáme, abychom nebyli přemotivovaní. Trenér Hašek je v tomhle jiný, než byl Rada, jenž to měl těžké, neboť byl pod obrovským tlakem. Má obrovský respekt, u hráčů i veřejnosti. S ním přišla jiná atmosféra. Je to nový začátek. Dalším pozitivem je, že tu jsou Tomáš Rosický a Honza Koller, ti dokáží mužstvo také psychicky zvednout.

Připravovali jste na Slováky v trénincích speciálně?

První tréninky byly trochu volnější, protože někteří kluci hráli ještě v pondělí, ale od středečního uzavřeného tréninku už přišla na řadu i taktika. Něco jsme stihli už na srazu před Belgií, teď se to oživovalo, zkoušeli se další věci. Víme, co chceme hrát. Slováci mají velmi kvalitní tým, ale náš je lepší. Věříme si. Když vyhrajeme, nakopne nás to nahoru. Když k tomu vezmu San Marino, šest bodů by byl skvělý vstup do podzimní části kvalifikace.

Nemáte v hlavě ještě jarní zápas se Slovenskem?

Už ne, jen si uvědomuji, že jsme nepodali dobrý výkon, ale to je pryč.

Tušíte, zda budete ve stoperské dvojici nebo na místě defenzivního záložníka?

To je věc trenéra, já budu rád, když nastoupím. Pro mne je post defenzivního záložníka přece jen nezvyklý, ale kam mě kouč postaví, tam se snažím odvést co nejlepší výkon a být prospěšný týmu. Když mi trenér Hašek řekl, že mě zkusí v záloze, byl jsem překvapený, ale bral jsem to jako výzvu a snad jsem ho nezklamal.

V čem je pro vás největší rozdíl?

Ve Francii jsem to hrál skoro půl sezóny. Hodně lidí mi nevěřilo, já sám sobě ano a výsledek byl dobrý. Pro mne je dobré, že se mnou může počítat na víc postů. V záloze je to jiné v tom, že tam se víc běhá. Ale zase máte jistotu, že za vámi je ještě obranná hradba a brankář. Můžete si víc dovolit dopředu, a když uděláte chybu, pořád ji ještě může někdo napravit. Na místě stopera musíte víc dbát na dobrou defenzívu, protože je za vámi už jen brankář. My máme sice skvělého gólmana, ale byla by chyba to nechávat je na něm. Ale když už chybu uděláte, nesmíte o ní hned přemýšlet, protože to může negativně ovlivnit výkon. Ideální je, když první zákrok je perfektní.

Jak moc chybí v obraně Tomáš Ujfaluši?

Určitě hodně, protože to je výborný fotbalista a velká osobnost. Vyrůstal jsem vedle něho v Olomouci, hodně jsem toho s ním odehrál i v reprezentaci. Dal mi toho spoustu. Ale nemá cenu nad tím přemýšlet, prostě to musíme zvládnout bez něho. Kvalitních hráčů tu máme dost.

Na dvě místa stoperů je větší tlačenice. S kým se vám hraje nejlépe?

Hrál jsem vlastně se všemi. Třeba s Romanem Hubníkem jsme spolu hráli ještě v Olomouci. Nejvíc jsem toho odkopal s Radkem Kováčem, znám Tomáše Hübschmana i Martina Jiránka. Jsou tu i Tomáš Sivok a hrát tam může i Michal Kadlec... Těžko říct, jak dvojici trenér přesně postaví, ale jsem schopen nastoupit vedle kohokoliv. Určitě je dobře, když funguje osa týmu, která se moc nemění, ale my musíme teď řešit situaci, která nastala a v tomto smyslu jsme se i připravovali. Jsme profesionálové, máme zkušenosti, v tom problém není.

Už jste se zabydlel v Hamburku?

Přestup se táhl, hlavně se snažím zabydlet v základní sestavě. S trenérem Labbadiou jsem nemluvil o tom, že bych mohl hrát i defenzivního záložníka. Pro mne je podstatné hrát pravidelně.