Září 2008

Rozehnal: Možná budu mít z rozhovoru průšvih

29. září 2008 v 13:11 | pravo.cz |  Články
Český fotbalový obránce David Rozehnal už se i s rodinou zabydlel v italském Římě, kde nastupuje za místní Lazio. V exkluzivním rozhovoru pro deník Právo mluví Rozehnal o ambicích Lazia v sezóně, přirovnává Serii A s předchozími působeními a zaobírá se i myšlenkami na další zápasy reprezentace v kvalifikaci proti Polsku a Slovinsku.

Když jste souhlasil s rozhovorem, znamená to, že v Laziu už neplatí posvátné "silenzi stampa", tedy zákaz rozhovorů s novináři, jehož porušení se trestá vysokými pokutami a někdy mají hráči i problémy dostat se do sestavy?
Abych pravdu řekl, nevím, jestli ještě platí. Možná budu mít z rozhovoru v klubu průšvih, ale to je moje riziko. Viděl jsem několik spoluhráčů už hovořit v televizi, z čehož usuzuji, že zákaz rozhovorů s novináři skončil. Pokud ne, může to být pro mne opravdu drahé, protože v Itálii se porušení "silenzio stampa" opravdu trestá tvrdě.

Mohu se ptát dál?

Samozřejmě.

Proč vůbec hráči Lazia mlčeli nebo ještě mlčí?

Tak to vám v tuto chvíli nemohu a nesmím říct. Nezlobte se, možná později.

Respektuji, ale není mi jasné, proč hráči mlčí, když je Lazio momentálně ve špičce, tedy na příčkách, z nichž se v Itálii chodí do Ligy mistrů?

Důvodem určitě nebyly výsledky. Ty máme na začátku sezóny opravdu dobré. Příčiny mohou být různé, ale ty opravdu rozebírat nebudu.

Vy jste po debaklu 1:4 na San Siru od AC Milán vypadl ze základní sestavy. Byl důvodem váš špatný výkon?

Ten zápas nám nevyšel, ale kdo ho viděl, jistě mi potvrdí, že výsledek neodpovídá dění na trávníku. Někdy to tak ale ve fotbale chodí. Trenér Delio Rossi se mnou po tom utkání hovořil a vysvětlil mi, proč nebudu v základu proti Fiorentině. Mělo to jiné důvody, ale ty si nechám pro sebe. Nemohu zveřejňovat obsah rozhovoru mezi čtyřma očima s trenérem. To jistě chápete. Do zápasu jsem šel nějakých pět minut před koncem bez prodloužení.

Trenér s hráči takhle hovoří často?

Podle potřeby a situace. Podzim teprve začal, máme náročný program a kouč svoje záměry neprozrazuje. Když nebudu párkrát v základu, neznamená to, že mi nevěří.

Jaké jsou vůbec letos ambice Lazia?

Nemluví se o Lize mistrů ani o titulu. Cíl je hrát co nejvýš. Máme silnější tým než na jaře a podle mne určitě na Pohár UEFA, ale Serie A je strašně dlouhá a těžká.

Hrál jste v Bruggách, Paris St. Germain, Newcastlu a teď v Laziu, kam byste italskou Serii A zařadil?

Určitě patří k nejlepším ligám v Evropě. Není to taková jízda jako v Anglii, ale hraje se víc technicky a trenéři mají dobře propracovanou taktiku, což mi také vyhovuje.

Odbočme k reprezentaci. Co očekáváte od říjnového kvalifikačního dvojzápasu v Polsku a doma se Slovinskem?

Především víc bodů. V Severním Irsku jsme mohli a měli vyhrát. Máme silný tým, i když v něm chybí Tomáš Rosický. Věřím, že jsme schopní vyhrát v Chorzówě, i když Poláci jsou velice silní. Třeba budeme rádi za bod, ale prohrát nesmíme. Slovince musíme prostě porazit. Kdybychom šli jen bodík od bodíku, mohly by nám na konci chybět. Musíme jít do obou utkání s cílem vyhrát, ale to my jdeme do všech.

Už jste se v Římě zabydlel i s rodinou?

Je tu se mnou natrvalo od minulého týdne, kdy jsme si vybrali domek. Není to rezidenční čtvrť Olgiata, kde bydlel Pavel Nedvěd, mám to ale blízko do tréninkového centra ve Formelu i do centra Říma. Tam se podíváme, až se úplně zabydlíme. Manželka Petra i syn Luka si zvykají. Já jsem si konečně stihl zařídit italský mobilní telefon.

„One Day, One Goal“

25. září 2008 v 14:15 Pomáhá...able to help...
21. září 2008
Pořadatelem tohoto mimořádného projektu je společnost PUMA a organizace Peace One Day. Celá akce je pořádána s cílem zvýšit povědomí o mezinárodní iniciativě "One Day, One Goal" - globální dobročinné aktivitě společnosti PUMA® a neziskové organizace Peace One Day. Letošního ročníku se zúčastnili i hráči S.S. Lazio Řím s Davidem Rozehnalem.
PUMA is a major supporter of the non-profit organization "Peace One Day" founded by Jeremy Gilley in 1999. Peace One Day, together with PUMA, will raise awareness for September 21st, Peace Day, at a star-studdedcelebration in London's Royal Albert Hall. A special screening of Jeremy Gilley's new acclaimed documentary, 'The Day After Peace', will be followed by performances by Annie Lennox, Bryan Adams and John Legend. Footballer David Bentley from Premier League club Tottenham Hotspurs will also take the stage to announce the football matches played around the world in honor of Peace Day. Proceeds of the celebration will go to assist the organization to raise awareness of Peace Day, September 21st annually, and manifest life saving activities on the Day.
more on www.puma.com

The give Tilly a hand

23. září 2008 v 12:31 Pomáhá...able to help...

On Monday 22nd January 2007 Adam and Sarah Lockey were told Tilly had little chance of survival after contracting group B meningococcal septicaemia. Four weeks in Newcastle General Hospital and 10 blood transfusions later she miraculously pulled through! 17-month-old Tilly lost both hands and all her toes as a result of the disease and now faces numerous challenges...


Rozehnal moc dobře ví, že Irové nejsou jen Healy

8. září 2008 v 7:50 Články
Jako jeden z mála českých reprezentantů má s ostrovním fotbalem osobní zkušenosti, takže po štaci v Newcastlu si David Rozehnal dovede představit, co nároďák ve středeční kvalifikační konfrontaci v Belfastu proti Severním Irům čeká. "Výhoda to určitě je, neboť znám mentalitu ostrovních fotbalistů a prostředí na anglických stadiónech, takže by mě nemělo nic překvapit," přitakává český legionář působící momentálně ve službách římského Lazia.

Severním Irům se vstup do kvalifikace nepovedl, neboť v sobotu prohráli v Bratislavě se Slováky. Ve středu budou tudíž nažhavení až hrůza, takže to proti nim budete mít hodně těžké.

To si myslím. A navíc nastoupí doma, kde s podporou publika jsou a budou daleko silnější, než na soupeřových hřištích. Tím se ale nesmíme nechat vyvést z míry a zápas musíme zvládnout.

Vám se to říká, když jste na ostrovech za Necwastle hrával. Jenže vyrovnat se s bouřlivým prostředím ženoucím svůj tým neustále na zteč, to nebude vůbec jednoduché.

Ostrovní publikum je skvělé, ale má svá specifika, která bychom měli využít ve svůj prospěch. Pokud se totiž domácímu týmu daří, vydrží ho diváci neúnavně povzbuzovat od první do poslední minuty, jakmile ale mužstvo prohrává a oni od svých hráčů nevidí patřičné úsilí nebo nasazení, začnou dávat najevo svou nespokojenost. Proto bude moc důležité, abychom zvládli začátek utkání.

Co bude v konfrontaci se Severními Iry ještě důležité?

Připravit se na ostrovní styl fotbalu, který jejich reprezentace praktikuje. nejen na dlouhé míče a centry do šestnáctky, ale na neustálé napadání a presování, na to, že všechny situace dohrávají až na doraz a vrhají se do každého balónu, že mají perfektně zvládnuté standardní situace, při nichž jsou hodně nebezpeční.

A také na to, že mají ve svém středu nejlepšího kanonýra minulé kvalifikace o Evropu Healyho...

To je opravdu v koncovce hrozně nebezpečný hráč, jenž dokáže zakončovat v jakékoli situaci. Až mě překvapilo, s jakým ohromným klidem dokáže střílet a vůbec řešit šance, do nichž se dostává a jaké krásné góly dává. Budeme si na něho muset dát velký pozor, což ale neznamená, že bychom se ve středu v Belfastu měli soustředit jen na něho. Severní Irové totiž sází na kolektivní pojetí, na čemž nebudou v našem vzájemném střetnutí nic měnit.

O severoirském kanonýrovi už zmínka padla, takže se přímo vnucuje otázka, zda je pro mužstvo velkou výhodou, když takovouto personu ve svém středu má...

Spíše je to dvojsečné. Když mužstvo takovouto hvězdu ve svém středu má, může sklouznout k tomu, že na ni až příliš spoléhá a věří, že je sama schopna zápas rozhodnout. Jakmile soupeř personu kalibru Healyho přikryje a nic mu nedovolí, může jít mančaft s výkonem až o čtyřicet procent dolů.

Ve středu může dojít dost dobře k tomu, že bude na vás, abyste severoirského kanonýra přikryl a hrou Severních Irů tak rozboural. Mimochodem - studujete sám hvězdu podobného kalibru, když proti ní nastupujete, nebo si vystačíte s příkazy a pokyny trenéra?

Pokud ji znám z vlastní zkušenosti, samozřejmě si v hlavě promítnu, jak hraje, jak se na trávníku chová a reaguje, některé poznatky si navíc oživím i o videa. Ale opakují - ve středu v Belfastu to nebude jen o tom, abychom uhlídali Healyho, protože proti sobě budeme mít protivníka nesmírně prahnoucího po prvních kvalifikačních bodech.

Už jste se na soupeře teoreticky chystali?

Zatím jsme měli jen jednu podrobnější přípravu u videa, ale další dva tři dny máme k dispozici. Zvláště, když trenér Šilhavý přivezl z Bratislavy čerstvé informace o výkonnosti severoirského mužstva a formě jednotlivých hráčů.

Dost možná, že uprostřed obrany nebudete mít po boku Ujfalušiho, jenž stále laboruje se zraněním, ale že nastoupíte s Kováčem nebo s Rajnochem, s nimiž jste si zkoušel spolupráci během sobotní strahovské přípravy proti Českým Budějovicím. Po kom z této dvojice byste raději sáhl vy?

Ale to je přece věc trenéra, jak mužstvo poskládá. Věřím, že Tomáš Ujfaluši bude v pořádku a že budeme hrát spolu, ale kdyby to přece jen nešlo, volil bych Kováče. Hlavně proto, že jsme spolu už přece jen něco odehráli, takže bychom se cítili asi lépe. I když jak jsem zatím Rajnocha poznal, je to výborný fotbalista, který toho může ve fotbale v budoucnu hodně dosáhnout.

Start kvalifikace je pro českou reprezentaci dost náročný, neboť po zahajovacím zápase v Belfastu ji čeká druhá konfrontace na půdě Poláků patřících přes sobotní remízu se Slovinci k favoritům naší třetí kvalifikační skupiny. Asi nic příjemného hrát na úvod dvakrát na soupeřových hřištích?

A navíc proti hodně silným soupeřům, což by se slušelo dodat! Jenže na to moc myslet nemůžeme a musíme se naopak soustředit, abychom z těchto duelů vytěžili plný počet šesti bodů a největším konkurentům hned na samém začátku kvalifikace utekli. Pak už si postup na světový šampionát můžeme jen hlídat.

Pak by se mohlo naplnit vaše přání, aby se česká reprezentace potkala na mistrovství světa s Rakušany, které vede extrenér českého nároďáku Karel Brückner. Jeho noví svěřenci vykročili do kvalifikace přímo skvostně...

Moc mu to přeji, i když upřímně řečeno jsem nečekal, že si Rakušané s vicemistry světa Francouzi doma poradí a porazí je. Už proto, že jsem ve Francii sám také hrával a na její nároďák sázel. Ale vyhecovaní Rakušané pod novým trenérem a v domácím prostředí i mě ohromně překvapili.