Květen 2008

Z baroka vylétl mezi stálice

31. května 2008 v 11:00 Články
Pestřejším fotbalovým životopisem se od posledního evropského šampionátu nemůže pochlubit žádný z fotbalových reprezentantů. Za poslední čtyři roky si David Rozehnal vyzkoušel ligu ve čtyřech zemích. Tři z nich se přitom v Evropě počítají mezi elitní.
Hvězdy typu Čecha, Kollera či Jankulovského v tomto měřítku za sedmadvacetiletým obráncem zaostávají. Putování Rozehnala začalo po odchodu z Olomouce v belgických Bruggách, ve Francii strávil dvě sezony v Paris St. Germain, loni v létě přestoupil do anglického Newcastlu, z něhož od začátku roku hostuje v Laziu Řím.
Společně se sbíráním zkušeností na klubové scéně se vyvíjela také reprezentační kariéra vysokého stopera. Neprůbojný nováček, jehož styl kouč Brückner ohodnotil po nepovedeném utkání v kvalifikaci o MS 2006 s Arménií kriticky jako "baroko", na sobě zapracoval a o budoucnost v národním týmu nepřišel. Od úspěšné baráže s Norskem si reputaci trvale napravil a usadil se v základní sestavě českého týmu. "Fotbalově i mentálně jsem se posouval stále výš," shrnul včera Rozehnal svůj vývoj na soustředění reprezentace v Rakousku.
Která ze zmíněných etap mu přinesla nejvíc užitku? "Po fotbalové stránce mi moc pomohl příchod do Paříže," porovnal Rozehnal jednotlivá období. I když St. Germain nepatřilo během jeho působení do nejužší francouzské špičky, český obránce v něm po herní stránce znatelně vyspěl. "David byl tehdy hodnocen jako jeden z nejlepších evropských obránců," všiml si Rozehnalova růstu i jeho agent Pavel Zíka. Kolem rodáka z Kožušan se najednou točila velká jména jako FC Sevilla, eminentní zájem měl i Dortmund, ale volba padla na Newcastle. Za přestup vysázel pařížskému klubu podle spekulací 124 milionů korun, což byla víc jak dvojnásobná částka než ta, za niž Rozehnal do St. Germain přišel.
Také anglickou kapitolu dnes vnímá Rozehnal pozitivně, i když se sbfyzickým ostrovním stylem potýkal se střídavými úspěchy. Rozehnalova trápení si na začátku roku všimli na Apeninském poloostrově. Těsně před koncem přestupového termínu ho Newcastle pustil do Lazia Řím. Za hostování s následnou opcí vyplatil italský klub milion eur. Vysoká částka se dlouho zdála jako podivná investice, česká posila často zahřívala lavičku. Výrazné zlepšení nastalo v závěrečné fázi sezony. Rozehnal si mohl oddechnout. "Herní praxe pro mě přišla v pravou chvíli. Odehrál jsem pět zápasů v kuse."
Před EURO nyní stojí Rozehnal na rozcestí. Kdyby byla volba na něm, zřejmě by před návratem do Newcastlu raději volil pokračování v Laziu. "S větším důrazem na taktiku mi italská liga sedí víc než ta anglická. A Řím je navíc báječné místo pro život. Ale teď o tom nepřemýšlím." O dalším osudu českého reprezentanta se rozhodne na začátku června.

V Laziu někdy zůstávám po škole, říká Rozehnal

30. května 2008 v 11:00 | idnes.cz |  Články
Zrovna před týdnem letěl z Říma do Prahy. Vysoko nad mraky zavřel David Rozehnal oči a ve vlastním tichu přemýšlel, co vlastně v posledním roce prožil. V Newcastlu okusil nejlepší soutěž světa, ale časem se cítil nadbytečný a na konci ledna překvapivě vyměnil klub i zemi. Jenže v Laziu Řím vysedával mezi náhradníky znovu. Dokonce pochyboval, jestli ho trenér Brückner vezme na Euro. Rozháraná sezona. "Ovšem může mít sladkou tečku. Když nám vyjde mistrovství Evropy, na všechno špatné se zapomene," říká stoper české reprezentace, základní muž defenzivy.
Na co jste na lince z Říma přišel?
Že to nakonec nebyl tak špatný rok. Posledních pět zápasů jsem za Lazio hrál, což byla injekce, při které jsem si uvědomil, že fotbal umím. Po psychické stránce jsem se dostal na dobrou notu.
Jakou formu tedy máte?
To teprve uvidíte. Já se cítím silný.
Neříkejte, že jste přestupu z Newcastlu do Lazia nezalitoval? Do Říma jste přišel hrát, přitom jste dlouho marně vyhlížel místo v sestavě.
Ne, vážně nelituju. Každá štace vás něco naučí. Kdo ví, jak by to se mnou dopadlo v Newcastlu. Když jsem sečetl všechno dobré i zlé, říkám si, že jsem udělal pozitivní krok.
I když pořád nevíte, co s vámi bude v létě? V Laziu zatím jen hostujete.
Snad na mě klub uplatní opci a koupí mě. Když jsem se po posledním zápase s Neapolí loučil, každému jsem popřál hezké prázdniny. Sbohem se mi říkat nechtělo. Snad jsem dokázal, že italskou ligu hrát můžu. Rád bych zůstal.
Římské začátky jste komentoval jako rozčarování, v prvních dvou měsících jste hrál všehovšudy 100 minut.
Makal jsem a čekal na šanci. Tréninky jsou v Laziu skvělé, tvrdé, po fyzické stránce jsem na tom líp, než když jsem odcházel z Anglie.
Nebude vám přece jen chybět herní praxe? Dřív jste byl zvyklý na 50 až 60 zápasů za sezonu.
Teď jsem zvládl zhruba polovinu, což by mělo stačit. I když jsem nehrál, nezevloval jsem. Kdybych neměl ve fotbale žádné ambice, byl by Řím nádherné místo pro život. Sluníčko, pohoda, blízko je moře i hory. Pro rodinný život paráda. Ale já chci hrát. Ze začátku jsem opravdu cítil rozčarování, teď je to mnohem lepší. Chytil jsem se.
Proč se to vlastně v Newcastlu pokazilo? V létě jste si nemohl přestup do Anglie vynachválit.
Trenér Allardyce mě přivedl z Paříže a já mu jsem vděčný. Jenže bez vysvětlení mě vyšoupl ze sestavy. Někde jsem se dočetl, že chtěl jen najít správnou sestavu, ale tomu jsem nerozuměl. Výsledky jsme měli slušné, nekritizoval mě a najednou jsem seděl.
Přesto: nebylo unáhlené, že jste v lednu zmizel? Trenér Allardyce je pověstný tím, jak hráče v zápasech točí.
Kdyby měl důvod, tak prosím. Ale pokud osa týmu nedělá chyby, měla by zůstat. Brankář, stopeři, střední záložník, útočník. Já devět zápasů hrál bez velkých chyb a pak mě trenér srazil. Bez důvodu. K tomu se přidalo škaredé počasí, divná atmosféra. Padla na mě deprese a já cítil, že bude lepší odejít. Kvůli rodině, kvůli Euru.
Manželce se v Anglii nelíbilo, že?
Peťka musela být s malým Lukou pořád zalezlá doma. Venku buď sněžilo, foukalo nebo pršelo. Rodina je pro mě důležitější než fotbal.
Počkejte, ale vy jste z Newcastlu odešel ve chvíli, kdy už tam trenér Allardyce nebyl.
Nic se nezměnilo. Přišel Kevin Keagan, velká legenda. Když už jsem hrál, tak na kraji obrany, proti Arsenalu dokonce středního záložníka. Byl to začarovaný kruh.
Takže potřebujete od trenéra cítit důvěru, abyste odvedl maximum?
Já myslím, že se docela umím poprat. Tak jako v Newcastlu jsem se vlastně nikdy v kariéře nepral. Ale abych hrál nad průměr, potřebuju cítit, že mi trenér věří. Abych pro něj byl nepostradatelný.
Pravda, takovou pozici jste v Newcastlu rozhodně neměl.
Možná je slovo nepostradatelný příliš silné, chtěl bych být prostě důležitý pro tým. Sebevědomí stoupne, hrajete přirozeně, víc si dovolíte. Spíš se hlídáte, abyste nelítal v oblacích. Pro mě je snazší krotit sebevědomí než ho nemít vůbec.
Berete jako osobní zklamání, že to v Newcastlu nevyšlo?
Zklamání? Spíš zkušenost. Za půl roku v Anglii jsem odehrál 24 zápasů, většinu v základu. Dokázal jsem si, že v Premier League obstát můžu. Samozřejmě by pro mě bylo lepší vysvědčení, kdybych odehrál čtyři sezony v kuse a pak šel dál, ale prostě se to vyvrbilo jinak.
A zase jste se stěhoval. Olomouc, Bruggy, Paříž, Newcastle, Řím, to všechno jste stihl za šest let.
Už bych potřeboval zakotvit. Kvůli rodině, kvůli fotbalu, kvůli sobě. Potřeboval bych najít klub, kde mi budou věřit a kde se budu cítit dobře. Snad to bude Lazio.
Jak je složité přizpůsobit se novým fotbalovým stylům? Za poslední rok jste si vlastně vyzkoušel tři soutěže.
Jsem přizpůsobivý typ. Důležité je nezranit se na začátku a dostat šanci. Já nikdy nepřestupoval s tím, že musím hned hrát. Bez práce rovnou do základu? To není můj styl. Vždycky se chci předvést v přípravě a místo si zasloužit stabilními výkony. Držím se zásady: raději být pořád v kvalitním průměru, než s výkony lítat nahoru dolů. Výborný, špatný, výborný, špatný.
Zkuste porovnat země, v nichž jste dosud hrál: Belgie, Francie, Anglie, Itálie. Kde se hraje nejlepší fotbal?
Nejlepší atmosféra je v Anglii. Fanoušci, stadiony, strhující tempo. V Itálii se víc dbá na taktiku. Kolikrát jsem byl na jaře po škole.
Prosím?
Tak tomu říká můj táta, když mu vyprávím, že jsem s trenérem zůstal na hřišti po tréninku. Dopodrobna mi vysvětloval, jak se na hřišti pohybovat, jak se zajišťovat, jak rozehrávat. Všechno do detailu, do omrzení. Na můj vkus možná až moc, ale Itálie je taková, taktika je základ. Něco podobného jsme zkoušeli i před lety v Olomouci s barevnými tyčkami. Pamatuju, jak jsme se smáli, co to na nás trenéři zkoušejí za blbosti, ale ono je to opravdu potřeba.
Jak by vypadalo srovnání čtyř soutěží podle konkurence?
Určitě vede Anglie. Pak Francie, Itálie, Belgie.
Co srovnání podle životosprávy hráčů?
To vede Francie. Vzpomínám na dietní večeře: ovoce, zelenina, špagety, kuře, nic tučného. V Anglii si kluci dali klidně vajíčka před zápasem. Pro mě to bylo nepochopitelné, ale oni jezdili.
Kde jste si nejrychleji zvykl?
V Belgii a Francii takřka okamžitě. Vletěl jsem tam, učil se jazyk a hrál fotbal. Anglie, to byla úplně jiná rovina. A Itálie je podobná.
V jaké zemi jsou nejostřejší média?
Asi v Itálii. V Laziu nám na jaře vedení zakázalo mluvit s novináři. To jsem zažil poprvé v životě.
Mimochodem, co jazyky? Nemáte v nich guláš?
Někdy trochu. Chytám italštinu, zdokonaluju angličtinu, francouzsky se domluvím. Přitom nejlíp jsem vždycky uměl němčinu, protože jsem se ji učil na škole.
Teď budete potřebovat jen češtinu, za pár dní začíná Euro. Jaké bude?
Věřím, že úspěšné. Škoda, že se zranil Tomáš Rosický, pak bychom byli silnější. Ale důvěřuju panu Brücknerovi, který říká: Já si vás připravím. Vážně to umí. Pokud budeme mít formu jako na konci kvalifikace, mohli bychom dojít daleko.
To znamená?
Všechno postupně. Nejdřív postoupit ze skupiny a pak se uvidí.
Až na Euru odehrajete poslední zápas, Brücknerova éra skončí. Jaká bude ta nová? Bez trenéra, bez Galáska, Kollera a možná dalších.
Doufejme, že minimálně stejně úspěšná. Já pod trenérem Brücknerem hrál v jedenadvacítce i v áčku, jsem mu strašně vděčný. Zatím moc nepřemýšlím, co nastane pak. Bude nový trenér,možná noví hráči, odpověď nám dá budoucnost.
Myslíte, že první reprezentační gól zažijete ještě pod Brücknerem?
To rozhodně!
A v plánu ho máte kdy? Příliš možností nezbývá.
Je mi jedno, kdy ta nula zmizí, ale kdybych si přece jen mohl vybrat, ať je to při Euru. Vstřelit gól na šampionátu, to by byla pecka.
Vadí vám to, že na gól čekáte už 43 zápasů?
Je příjemnější, když u své vizitky nulu nemáte, ačkoli jste stoper, který má gólům spíš zabraňovat. Můj kamarád Patrik říká: Kvalitního obránce posouvají do top kategorie jeho góly. A je to pravda. Když hrajete dobře v defenzivě a přidáte tři čtyři góly za sezonu, hned jste v jiném světle. Pár gólů bych potřeboval.
Šancí už jste měl dost, ne?
Řeším je zbrkle. Chci míč rychle uklidit, aby mi do střely nikdo nešlápl, ale účinek je opačný. Když to pak vidím na videu, nechápu, proč jsem byl tak splašený. Přitom jsem dřív jako útočník dával gólů dost.
Jaká bude oslava, až se nuly zbavíte?
To je zatím tajné. Nechte se překvapit.
Tři otázky o Euru
Kdo vyhraje Euro?
Řekl bych, že... Nechci, aby to vyznělo špatně, ale doufám, že bychom mohli vyhrát my.
Koho byste chtěl mít v hledišti?
Manželku Peťku se synem Lukou, ale zatím je malý. Taky rodiče, bráchu, pár lidí z Kožušan. Když jsem na mistrovství světa viděl v hledišti národní vlajku s nápisem Kožušany, zahřálo mě u srdce.
Co chcete slyšet po Euru od kouče?
Dobrá práce.

Nezná svou budoucnost, v Římě by ale rád zůstal

29. května 2008 v 11:00
Nejistou budoucnost má před sebou český fotbalový reprezentant David Rozehnal, který se v Rakousku připravuje s národním týmem na mistrovství Evropy. Půlroční hostování v Laziu Řím z Newcastlu se dosud v přestup nezměnilo a český stoper nebude nejméně do začátku šampionátu vědět, v jakém dresu bude na podzim nastupovat. Ve věčném městě by však rád zůstal - líbí se mu italský styl života, tamní klima a také fotbal v Serii A.
Když ho před čtyřmi měsíci Lazio získalo, mluvilo se o jasném letním přestupu. Suma za hostování byla natolik vysoká, že připomínala spíše první splátku za pozdější přestup, jak o tom také informovala italská média. Zatímco zpočátku Rozehnal příliš šancí nedostal, nakonec odehrál v italské lize deset utkání, z toho šest v základní sestavě.
Římský klub však zatím s uplatněním opce nespěchá. "Myslím, že opce skončí někdy mezi 5. až 10. červnem. Do té doby skutečně netuším, jaká bude moje budoucnost. A abych pravdu řekl, ani to nijak neřešíme. S Peťkou (manželkou) se tím netrápíme, ovlivnit to nijak nemůžeme," prohlásil v pátek v Bad Kleinkirchheimu smířlivě.
Přitom se nijak netají tím, že by se mu líbilo s rodinou zakotvit v Římě natrvalo. Jak kvůli teplému klimatu, tak kvůli hernímu pojetí. "Podle mého soudu se v Itálii hraje více fotbal než v Anglii a dbá se na taktiku, což mi vyhovuje," svěřil se Rozehnal. Přesto prý ani během jarní sezóny nepřestal sledovat výsledky Newcastlu. "Kluci měli takové dvě výsledkové vlny, ale jsem rád, že se to pak zlepšilo. Newcastle je tradiční klub, do nejvyšší soutěže patří, dokonce by měl patřit do pětky nejlepších," řekl o klubu, do kterého se možná brzy vrátí.

Co bude dál? Nechá si ho Lazio, nebo musí zpátky do Newcastlu?

28. května 2008 v 18:00 | AHA
Bude jak na trní, i když tvrdí, že vše nechává osudu. Reprezentační stoper David Rozehnal stále neví, kde bude hrát fotbal v příští sezoně. Zůstane v římském Laziu? Nebo se vrátí do Newcastlu, který se tak tak zachránil v anglické Premier Legue?
"Nesmím o tom mluvit. Vlastně ani nic nevím," mluví vyhýbavě. Lazio musí do 10. června uplatnit opci, pokud nebude mít zájem, půjde David zpět do Newcastlu. O své budoucnosti tak může mít jasno až den před zápasem s Portugalci na EURO. "Zatím nemám informaci, že by si mě chtěli nechat, ale na druhé straně by bylo divné, kdyby opci neuplatnili. Dali za to hostování dost peněz," nakonec přece jen přemítá. "Řím je krásné město. Pro život, pro rodinu. Ale já o tom teď nechci přemýšlet. Není to v mých rukách."
Raději se baví o nadcházejícím mistrovství Evropy. O šancích, o parťácích do obrany. "Hodně jsem toho odehrál s Kovim (Radoslav Kováč), uvidíme, jak to trenér postaví." Když zavzpomíná na turnaj před čtyřmi lety, jen se usměje. "To jsem byl zelenáč. Překvapilo mě, že mě trenér povolal. A pak už to šlo samo. Přestoupil jsem z Brugg do Paříže a po kvalifikaci na mistrovství světa pak měl konečně pocit, že do týmu patřím. Je to kus cesty," uzavírá stoper.

Rozehnal vládne pravidlem silentia

28. května 2008 v 11:00 Články
Možná se vám bude zdát, že "případ" Rozehnal a Lazio je jako vystřižený ze starověkého Říma, kdy feudálové uzurpovali poddané.
Pro českého reprezentanta Davida Rozehnala totiž platí přísné pravidlo "silentius temporalis" (dočasného ticha).
Proč? Rozehnal je anglickým Newcastlem zapůjčený na půl roku římskému klubu a český stoper stále neví, kam se po EURO budou jeho fotbalové kroky ubírat. O Laziu tudíž nesmí hovořit.
"Jsem zatím hráčem Lazia a mám zakázáno o tom mluvit. Měl bych jenom finanční postih a další starosti. To mi za to nestojí. Nezlobte se," usmál se nevinně.
V úvahu přicházejí dvě možnosti: Buďto Lazio uplatní na hráče opční právo a ve věčném městě postaveném na sedmi pahorcích zůstane, nebo se vrátí do domovského klubu - tedy do Newcastlu. "Preferoval bych jiný tým, než Newcastle," nasadil všeznamenající výraz. "Ale kdybych se musel vrátit, ten verdikt bych přijal," vyjádřil se k prvnímu ortelu.
Druhý by však vítal daleko raději. "V Římě bych rád zůstal, ale to je jen tužba. Rozhodne se za měsíc," přiblížil datum, kdy bude o své budoucnosti vědět víc. Začátkem července se totiž otevře letní přestupní okénko.
Rozehnal opustil Newcastle v zimě, především pro nedostatečnou herní vytíženost. Apeninský apetit mu však chuť nespravil. Na jaře nastupoval sporadicky, jen závěr ligy nevynechal. "Nebudu vám lhát, mohlo by to být určitě lepší. Upřímně jsem od příchodu do Lazia čekal víc," řekl Rozehnal Deníku koncem dubna.
Jak je na tom teď? "Myslím, že jsem připravený. V letadle jsem nad tím přemýšlel. Nenacházím se sice ve výborné formě, ale v dobré ano. Posledních pět zápasů jsem odehrál pravidelně, po psychické stránce jsem se tedy naladil na správnou notu," mrkl brzy osmadvacetiletý hráč.

Měl jsem obavy, zda nevypadnu z reprezentace

27. května 2008 v 11:00 Články
Český reprezentační obránce David Rozehnal se v létě minulého roku stěhoval z Paříže do Newcastlu a cestování pokračovalo také v zimě. V anglickém celku nanastupoval podle svých představ a z ostrovů tak zamířil do Itálie. Tam hájí barvy Lazia Řím. "Na začátku jsem byl z působení v Laziu rozčarovaný, ale byl to správný krok. Neudělal jsem špatně," uvedl Rozehnal v rozhovoru pro Právo.

Minulá sezóna určitě nebude patřit k vašim oblíbeným. V létě jste přestoupil z Paříže do Newcastlu. V zimě jste se stěhoval do Lazia, ale ani tam jste nehrál pravidelně. Jak jste s posledními měsíci spokojen?

Čekal jsem přece jen víc. Ale když jsem v letadle cestou do Prahy na sraz reprezentačního týmu sezónu hodnotil, nebyl ten konec zase tak špatný. Nastupoval jsem od začátku a připadal jsem si jako v Paříži, když jsem hrál pravidelně.

Nelitujete svého rozhodnutí odejít z Newcastlu do Lazia?

Ne! Nastoupil jsem k patnácti zápasům. Nevím, jestli bych hrál v Newcastlu víc. Byl to správný krok. Neudělal jsem špatně.

Jak se po nepříliš vydařené sezóně cítíte před ME?

Psychicky i fyzicky silný. Po posledních zápasech jsem ve stejném rozpoložení, jako když jsem odehrál v minulém ročníku za Paříž šedesát zápasů. V závěru sezóny v Laziu jsem se dostal do formy a byl platným členem.

Neměl jste v průběhu jara strach, že vypadnete z kádru národního týmu?

V jednu chvíli jsem obavy měl. Myšlenky, že bych v týmu nemusel být, ve mně vážně hlodaly. Ale věřil jsem, že do nominace pro soustředění v Rakousku se dostanu a trenéra Brücknera přesvědčím, že do kádru patřím.

Jaký bude váš další osud?

Rád bych zůstal v Laziu. Pokud neuplatní opci, nebudu mít jinou možnost než se vrátit do Newcastlu. I když nijak netajím, že bych preferoval cokoliv jiného. Přece jen tam zůstal stejný trenér, jako když jsem odcházel. Ale nebyl bych z návratu zapšklý. Prostě bych sklopil uši a bojoval o místo.

Poznal jste během půl roku v Anglii, že tamní liga není svým stylem pro vás?

Soutěž byla těžká. Někdy to nebylo tak fotbalové, jak bych si přál. V Itálii je fotbal jiný.

Platí, že minulých dvanáct měsíců fotbalové kariéry byste nejraději vymazal?

Rozhodně ne. Vážně se po všech těch zážitcích, byť byly všelijaké, cítím silnější. A dou -fám, že lepší část sezóny přijde teprve teď na mistrovství Evropy.

EURODOTAZNÍK

26. května 2008 v 11:00 | deniksport.cz |  Články
Kdo je favoritem EURO? "Silní by mohli být Portugalci. Zvlášť Ronaldo se rozstřílel, na zápas s ním se moc těším. Mohl by vyskočit i některý z menších týmů."
Kdo by se mohl stát černým koněm? "Chci věřit, že jím bude Česká republika."
Nejlepší střelec nebo hvězda šampionátu? "Asi Cristiano Ronaldo. Pokud se mu bude dařit jako doposud, budeme to s ním mít hodně těžké."
Jaký byl první duel, který jste viděl živě? "Asi to byl ligový zápas Sigmy Olomouc. V mladších žácích jsem tam prodával programy. Pamatuju si, že jsem je prodával i před utkáním s Realem Madrid."
Kam jste poprvé vycestoval s fotbalem? "Buď to byla Francie, nebo Rakousko, kde jsme v mladších žácích byli na halovém turnaji."
Které střetnutí z historie EURO vám nejvíce utkvělo v hlavě? "Jelikož jsem ho zažil, tak zápas s Holanďany na EURO v Portugalsku. To byla pecka se vším všudy. Bylo to skoro na by-pass."
S jakou největší mimofotbalovou osobností jste se někdy sešel? "Asi s prezidentem Václavem Klausem. Před EURO 2004."
Kde byste chtěl být v roce 2012, kdy se bude hrát další EURO? "Pokud poslouží zdraví a výkonnost, chtěl bych reprezentovat a ukázat se tam. Myslím, že by to mohlo být reálné."

Chci zastavit Ronalda

24. května 2008 v 11:00 | deniksport.cz |  Články
Nejtěžší chvíle kariéry zřejmě David Rozehnal překlenul, konečně si může říct pro fotbalistu slastné slovo: Hraju! Na šanci v Laziu, kam v zimě přišel na hostování z Newcastlu, čekal hodně dlouho.
Sympatické kavárny v centru italské metropole zvou k návštěvě, jejich vábení lze jen stěží odolat. "Uno cappucino," sdělí Rozehnal objednávku číšníkovi. Z křesla caffeterrie se mu naskytne až kýčovitý obraz světoznámého Kolosea, olemovaného modrou oblohou. "To je paráda, co?" zasní se český reprezentant a nastaví tvář slunci. Rozhovor se však nemůže točit kolem Lazia. Římský klub už v únoru vyhlásil "silencio stampa", tedy bobříka mlčení, a zákaz stále nezrušil. Na debaty třeba o počasí se ale nevztahuje.
Takové klima musí být po podzimu stráveném v Newcastlu asi velkou změnou k lepšímu... "Po životní stránce je to skvělá změna, Řím je Řím. Tam pořád pršelo, tady teplota nejde ani v zimě pod pět stupňů."
Zdeněk Grygera říkal, že když byl s Juventusem v Newcastlu na týdenním soustředění, připadalo mu, že tam strávil půl roku. "To jsem rád, že to řekl i někdo jiný." (směje se)
Nyní jste už ve čtvrté destinaci během čtyř let. Po Bruggách, Paříži a Newcastlu jste zakotvil v Římě. Neříkáte si, že byste se měl usadit? "Není to špatná bilance, ale možná bych to mohl zkrátit. (směje se) Vždy to byl posun k lepšímu, belgická liga byla lepší než česká, s Bruggami jsme hráli Ligu mistrů, francouzská liga byla zase o krůček lepší, což se dá říct i v případě přestupu do Anglie. Tam se něco nepovedlo. Do Itálie jsem pak šel ani ne kvůli kvalitě soutěže, i když vím, že je jedna z nejlepších, ale proto, že jsem chtěl hrát."
Kde jste se cítil nejlépe? "Hodně v dobrém vzpomínáme s manželkou na Bruggy. Krásné malé městečko, měli jsme tam svůj dům, chodili na procházky, byla to paráda. Samozřejmě všude jsme si zvykli, ale nejhorší to bylo v Anglii, po životní stránce se nám tam nelíbilo."
Toužíte vždycky město poznat? "Určitě, snažili jsme se v Bruggách i v Paříži. Syn ještě nebyl na světě, prošli jsme, co se dalo. A bylo na co koukat. O Římu ani mluvit nemusím. Nejhůř z toho vychází zase Newcastle, stačily nám dva dny a měli jsme město projité křížem krážem."
Jak zvládáte časté stěhování? "To je spíš otázka na manželku. Bohužel. Po fotbalové stránce to zvládám, po životní je to těžké spíš pro ženu. Vždycky zabalí celý dům, zruší všechny účty, mobily. Za to jí patří velký dík, myslím, že to není jednoduché."
Newcastle vám nepřirostl k srdci, i proto jste si v zimě "vydupal" hostování v Římě. Zpočátku se ale změnilo spíš v noční můru, na hřiště jste se skoro nedostal. Zlom přišel až v poslední době. "Samozřejmě, čekal jsem od toho trošičku víc, ale posledních pět zápasů jsem hrál, což mě nabíjí sebedůvěrou, kterou jsem měl v Paříži. Všechno se vrací do normálu, věřím, že to bude pokračovat."
Věříte tedy, že na vás Lazio uplatní opci? "Vážně nevím, nenahrál jsem toho tolik, co jsem chtěl. Teď je na Laziu, jak se rozhodne."
Ale chtěl byste zůstat, ne? "Pokud bych hrál, tak určitě. To je pro mě důležité. Nechtěl bych se tady plácat, že jednou nastoupím a třikrát ne."
Zdokonalujete se v italštině pro případ, že v Římě zůstanete? "Nejsem velký lingvista, nemám na jazyky hlavu. Na ty je expert moje žena. Pochytil jsem sice hodně fotbalových výrazů, na druhou stranu nedokážu dát ze sebe souvislé věty. Věřím ale tomu, že pokud v Římě zůstanu, tak to rychle dohoním."
Pojďme k reprezentaci. EURO je za dveřmi, v pondělí se národní tým sejde v Praze. Už máte myšlenky na šampionát? "Těším se moc. V první řadě na kluky, na realizační tým. Pokecáme, dozvím se novinky z různých koutů Evropy. A pak se moc těším na atmosféru při zápasech."
Spousta hráčů včetně vás měla na jaře menší herní praxi. Neobáváte se, že to může mít negativní dopad na hru týmu? "Není to optimální. Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby ti, co pojedou, odehráli co nejvíc zápasů. Horší to měli kluci, kteří byli zranění, protože nemohli ani trénovat."
Což není váš případ. "Naštěstí. I když jsem nenastupoval, trénoval jsem naplno a udržoval se v kondici. Fyzicky se proto cítím skvěle. Navíc v poslední době jsem začal hrát pravidelně, takže věřím, že budu na EURO dobře připravený."
Na šampionát nepojede kvůli zranění Tomáš Rosický. Jak jste přijal tuto zprávu? "Mrzí mě to hlavně kvůli Rosovi. Měl v poslední době velké problémy, bohužel se to nedalo řešit jinak než operací. Je to škoda pro něj a samozřejmě i pro tým. Bude chybět jako hráč, jako lídr. Přece jen je to Tomáš Rosický, jeden z nejlepších záložníků na světě. O tom se nemá cenu bavit. Přestože byl od ledna zraněný, věřil jsem, že pojede. Říkal jsem si, že je jako ferrari v servisu a až se z něj dostane, tak to zase nastartuje. Ale bohužel."
Poklesly vzhledem k jeho absenci šance týmu na úspěch? "Nemyslím. Samozřejmě, soupeřům se asi bude lépe dýchat, když neuvidí jeho jméno na soupisce, ale na druhou stranu nás to může víc vyhecovat a nabudit."
Budete hrát týmověji? "Myslím, že jsme vždycky hráli týmový fotbal. Samozřejmě, když nastoupil Rosa, tak bylo jasné, že nejdůležitější část zápasu vzal na sebe. I tak jsme cítili, že jsme silný tým. Potvrdili jsme to na konci kvalifi kace, kdy jsme bojovali bez Tomáše."
Dojde ke změně herního stylu? "To je otázka spíš pro trenéra. Myslím, že herní styl nebude stejný, ale radikálně ho měnit nebude. Nemáme až tolik času. Je jasné, že bez Rosy to bude jiné, ovšem ti, co nastoupí za něj, to určitě zvládnou."
Sledujete, jak si vedou soupeři, se kterými se český tým potká ve skupině na EURO? "Sleduju, že Ronaldo dal 40 gólů. V Newcastlu jsem měl jako spoluhráče Turka Emreho, výborného fotbalistu, v klubu ale překvapivě moc nenastupuje. Což je pro nás jen dobře. A v Římě hraju se Švýcarem Behramim, je to mladý záložník, lítá celý zápas, nevynechá jediný souboj. Se Švýcary hrajeme první zápas. Bylo by ale fajn, kdybychom po dvou zápasech měli postup v kapse. Jako v Portugalsku. Ale o podcenění nemusím mluvit, ani to nejde, půjde přece o EURO."
Švýcaři jsou v krizi, čtyři porážky, v týmu nevládne pohoda. Může to být česká výhoda? "Spíš naopak, můžou jít do turnaje s tím, že nemají co ztratit. Nepatří do evropské špičky, jsou spíš outsidery, ale hrají doma, špatné výsledky je mohou semknout. Doufám jen, že nepřekvapí s námi."
Zmínil jste Cristiana Ronalda. Jak se těšíte na zápas proti němu? "Vždycky je skvělé, když nastupujete proti nejlepším hráčům na světě. Nám se to teď podaří, i když by bylo lepší, kdyby nehrál (směje se). Bude to zážitek. Nastoupit proti hráči, který dal čtyřicet gólů, je velká výzva. Dokázat, že máte na to ho zastavit, a po zápase si říct: zvládli jsme to."

OD EURO 2004 DO EURO 2008

22. května 2008 v 11:00 Články
KVĚTEN 2005 7
S FC Bruggy se stává vítězem belgické ligy, na úspěchu má velký podíl.
ČERVEN 2005 7
Za dva miliony eur se stěhuje z Brugg do slavného francouzského klubu Paris St. Germain. V novém působišti podepisuje čtyřletý kontrakt.
ZÁŘÍ 2005 3
Po duelu s Arménií sklízí od kouče Brücknera nečekaně drsnou kritiku. "Bylo to od něj fotbalové baroko," řekl trenér.
LISTOPAD 2005 8
V barážovém dvojutkání s Norskem září, eliminuje největší hvězdu soupeře, útočníka Johna Carewa. S týmem slaví postup na MS.
DUBEN 2006 7
V dresu Paris SG získává trofej pro vítěze Francouzského poháru. Finále proti Olympique Marseille odehraje celé.
ČERVEN 2006 5
Poprvé v životě zažívá atmosféru mistrovství světa, nastupuje ve všech třech zápasech ve skupině. Tam ale cesta národního týmu končí.
ČERVEN 2007 7
Za 150 milionů korun se stěhuje do anglického Newcastlu, se kterým podepisuje čtyřletou smlouvu.
LEDEN 2008 4
V Newcastlu není spokojený po sportovní i životní stránce, proto odchází na hostování do Lazia Řím.
BŘEZEN 2008 2
Je rozčarovaný, už tři měsíce dělá v Laziu většinou jen náhradníka. K obratu dochází až v půli dubna.
Desítka je nejlepší, jednička nejhorší.

Rozehnal keen to remain in Rome

20. května 2008 v 11:00
Magpies defender would welcome move to Lazio
David Rozehnal has admitted that he would welcome a permanent switch to Serie A side Lazio.
The Czech Republic international has been on loan at the Stadio Olimpico from Newcastle since January, after failing to hold down a regular first-team spot on Tyneside. However, he has enjoyed greater success in Italy and admits that he is enjoying his football once more. "In the last five games I have played from the start and it has given me the self-confidence I had when I was playing for Paris St Germain," Rozehnal told Sport. "Everything is looking to be returning to normal, I hope it will continue this way."

Decision

The centre-half has recently been included in his country's training squad ahead of Euro 2008, but remains unsure what the future will hold for him after the summer tournament. He revealed that he would be willing to extend his stay at Lazio, but only if he can be guaranteed regular opportunities. "I have not played as much I have wanted to," he said. "Now it is up to Lazio to make a decision. "If I was playing then I would definitely come. It is important for me to play regularly. "I would not like to struggle here in a situation where I play one game and sit out the next three."
Rozehnal happy to remain in Rome
Newcastle defender David Rozehnal has set his sights on a permanent switch to Lazio after regaining his confidence on loan at the Serie A club.
The Czech Republic international has been on loan at the Stadio Olimpico since January after failing to hold down a regular first-team spot at St James' Park. However, he has enjoyed greater success in Italy and admits that he is enjoying his football once more. "In the last five games I have played from the start and it has given me the self-confidence I had when I was playing for Paris St Germain," Rozehnal told Sport. "Everything is looking to be returning to normal, I hope it will continue this way."
The centre-half has recently been included in his country's training squad ahead of Euro 2008, but remains unsure what the future will hold for him after the summer tournament. He revealed that he would be willing to extend his stay at Lazio, but only if he can be guaranteed regular opportunities. "I have not played as much I have wanted to," he said. "Now it is up to Lazio to make a decision. "If I was playing then I would definitely come. It is important for me to play regularly. "I would not like to struggle here in a situation where I play one game and sit out the next three."

Ze zajíce je opora týmu

18. května 2008 v 11:00 | deniksport.cz |  Články
Ke jménu Davida Rozehnala se už pomalu začíná přidávat přívlastek "světoběžník"
Když jej vzal kouč Brückner na EURO do Portugalska, byl David Rozehnal v sedmém nebi. Vždyť debut si odbyl necelé čtyři měsíce před šampionátem! Od té doby se jeho pozice změnila. Teď je klíčovým stoperem národního týmu a na kontě má už 48 reprezentačních startů.
"V Portugalsku jsem vlastně patřil jen do širšího kádru nakoukl jsem do sestavy pouze někdy. Byl jsem takový vyjukaný zajíc. Ale byla to pro mě velká zkušenost a obrovský zážitek," říká Rozehnal.
Zásadní zlom v reprezentační kariéře však přišel až tři čtvrtě roku po bronzovém šampionátu. Do kvalifi kace o MS v Německu totiž zasáhl až na jaře 2005, na hřišti fotbalového trpaslíka z Andorry. Od té doby se stává oporou zadní řady, kromě dvou zápasů (s Rumunskem a Arménií) odehraje všechny zápasy. Nominace mu chodí automaticky jako třeba Tomáši Rosickému nebo Petru Čechovi. "Od doby, co jsem začal hrát pravidelně za národní tým, jsem se změnil a šel jsem výkonnostně nahoru," tvrdí Rozehnal.
Účinkování v národním týmu ovšem mělo paradoxně negativní dopad na angažmá v Bruggách, kde jej po úspěšném úvodním roce norský kouč Sollied přestal stavět. Když přijel ze srazu českého mužstva, poslal ho na lavičku. Zřejmě podlehl tlaku belgických médií, kterým nebylo po chuti, že "cizinec" Rozehnal vystrnadil ze sestavy domácí reprezentanty. Jenže jméno českého stopera už bylo v té době kvalitní značkou, proto po něm v létě 2005 sáhl Paris St. Germain. "Přesun do Francie mi hodně pomohl, dařilo se mi, získal jsem sebedůvěru," pochvaluje si Rozehnal, který se za krátkou dobu vypracoval v klíčového muže obrany jednoho z nejslavnějších francouzských klubů. Jenže sláva St. Germain postupně uvadala, někdejší elitní klub bojoval spíš o spodní příčky. A Rozehnalovy ambice stály výš. Když se loni v létě ozval Newcastle, neváhal ani vteřinu. Přestupem do Anglie se začalo jeho jméno skloňovat s přívlastkem "světoběžník". Během dvou let to byla už jeho třetí destinace. "Rád bych se už v Newcastlu usadil," říkal po příchodu na Ostrovy.
Předsevzetí vzalo za své už po půl roce. Přestože nastupoval v nejlepší soutěži světa celkem pravidelně, byl nespokojený. "Trenér mnou zalepuje místa v sestavě," stěžoval si. Nespokojený byl i po životní stránce, sychravé anglické klima nesvědčilo jemu ani manželce.
Nakonec si "vyvzdoroval" hostování v Laziu Řím. Tento krok se ale posléze také ukázal jako šlápnutí vedle, ve Věčném městě nehrál a prožil nejtemnější chvíle kariéry. Zlom nastal až v poslední době. "Nic podobného jsem předtím nezažil. Snad se teď všechno v dobré obrátí," doufá Rozehnal, jenž lituje, že se po EURO rozejdou cesty jeho a trenéra Karla Brüknera, kterému vděčí za mnohé. Loučení s koučem pro něj prý nebude vůbec lehké. "Nemám rád loučení, tím spíš, že jde o pana Brücknera, který mi dal opravdu moc. Dal mi šanci v jednadvacítce, pak mě přivedl do A-týmu, což mi pomohlo i v klubech. Vděčím mu za hodně. Je škoda, že odchází, ale je to samozřejmě jeho rozhodnutí. Má na to právo, myslím, že odvedl skvělou práci. A doufejme, že ještě na EURO odvede."

Nejdřív hrál Beckenbauera, pak ho vychovával Vaniak

16. května 2008 v 10:00 Články
Pohodový, bezproblémový, inteligentní kluk. Charakteristika, která sedí na Davida Rozehnala jako ulitá. A platí prakticky od narození. "Průšvihář to nebyl, prostě pohodový kluk. Jako teď," říká bratr českého obránce Marek Rozehnal.
S o pět let mladším Davidem se doma přes den příliš nevídali. Od útlého věku David jezdil na tréninky do Olomouce, vracel se až kolem páté. Na případné vylomeniny tedy ani nebyl čas. "No, nějaké blbosti jsme občas dělali, ale jen takové klasické. Jako všichni sourozenci jsme se mydlívali a dělali si naschvály. Třeba když jeden z nás musel jít sekat trávu, druhý se mu posmíval," vzpomíná Marek Rozehnal.
Jako starší měl postupem času jiné zájmy, Davida s sebou bral do party jen minimálně. "To až když dorostl do puberty. Ale když už jsme spolu vyrazili ven, šli jsme si většinou kopat na hřiště."
Právě tam byl David jako doma. Fotbal mu odmalička učaroval, míč miloval nade všechno, cílevědomě směřoval za svým snem profesionálního fotbalisty. I proto bez problémů ustál období puberty. "Měl fotbal natolik rád, že nějaké pití nebo diskotéky pro něj neměly velký význam," tvrdí Augustin Chromý, současný sportovní ředitel Sigmy Olomouc.
Rozehnala zná od žáčků, jako bývalý učitel na sportovní škole v Olomouci ho měl na tělocvik. Stejně jako Tomáše Ujfalušiho. "David byl hodnej, na žádný průšvih si nepamatuju. Jó, Ujfi , to bylo něco jiného, ten je má doteď," směje se Chromý.
Vztah ke sportu zdědil Rozehnal po rodičích. Maminka hrála házenou, táta pomáhal trénovat fotbal v Kožušanech. "Vedli ho ke sportu, má výborné rodinné zázemí. I proto, že táta dělal asistenta, byl kluk pod kontrolou. David bral sport vážně," povídá Chromý.
Nebýt jeho, Rozehnalova kariéra by možná nabrala úplně jiný směr. V sedmnácti letech ho totiž Sigma poslala zpátky do Kožušan. Když Chromý, tehdejší trenér olomouckého dorostu, neviděl jeho jméno na soupisce, přijel si pro něj. A našel mu nové místo: stopera. "On byl původně útočníkem. V Kožušanech pak hrál takového Beckenbauera ve středu zálohy. Ale já potřeboval stopera," uvádí Chromý.
Tehdy mezi nimi vznikl jediný svár, Rozehnal nechtěl o obraně ani slyšet. "Chytli jsme se. Řekl jsem mu na rovinu, že když nebude hrát stopera, tak bude sedět. Pochopil to rychle." Oba se brzy sešli v prvoligovém týmu Hanáků. "Tam ale neměl zpočátku na růžích ustláno. Dospělá kopaná je tvrdší, on patří mezi technické hráče, a navíc byl hubeňoučkej. Ale protože to má srovnané v hlavě, přidával si navíc, začal pracovat na síle."
Mezi spoluhráči našel Rozehnal brzy svého "vychovatele". Jako mladého bažanta si ho prý vzal do parády současný brankář Slavie Martin Vaniak. "Dával mu docela sodu, proto jsem se s ním chytnul. Mezi čtyřma očima mi Vaňous říkal: Gusto, to je v pořádku, jako mladý to potřebuje, nerozhodí ho to. Jenže on byl spíš ve fázi, kdy potřeboval získat sebevědomí," vzpomíná Chromý. "Třeba po přáteláku, který se Davidovi povedl, za ním Vaňous přišel a prohodil: Až přijdou mistráky, to zas budou minely," směje se muž, který tehdy dělal asistenta trenéru Petrovi Uličnému. Rozehnala teď dává za příklad žáčkům a dorostencům Sigmy. "David si totiž všechno tvrdě vybojoval. A to je podle mě ten správný vzor."

Krátké zprávy

14. května 2008 v 15:32 Články
Tady si můžete přečíst , jak David hraje v Laziu (průběžná aktualizace):
Lazio Řím se muselo proti Neapoli obejít bez trenéra Delia Rossiho. Italský svaz mu kvůli po pokusu o ovlivnění soupeře udělil trest na tři zápasy. V domácí obraně nastoupil od začátku David Rozehnal, který je v modrém dresu na hostování z anglického Newcastlu. Český reprezentant sledoval ve 14. minutě akci, po níž se jeho spoluhráč Rocchi radoval ze vstřelené branky. V 71. minutě zvyšoval na 2:0 pro Lazio Firmani. Na konečných 1:2 z pohledu hostů upravil Domizzi.
DAVID ROZEHNAL: FC Janov-Lazio Řím 0:2. Dostal šanci v celém zápase a využil ji. Nechyboval, i díky jeho jistému výkonu získalo Lazio dvoubrankový náskok už v první půli.
DAVID ROZEHNAL: Lazio-Palermo 1:2. Odehrál celý zápas, jeho celek neudržel poločasové vedení a rozhodující gól inkasoval ve druhé minutě nastavení.
DAVID ROZEHNAL: Juventus-Lazio Řím 5:2. Zůstal jen mezi náhradníky.
DAVID ROZEHNAL: Catania-Lazio Řím 1:0. Odehrál celý zápas, v němž jeho tým dohrával po dvou červených kartách v devíti!
DAVID ROZEHNAL: Lazio Řím-Siena 1:1. Po třech týdnech opět absolvoval celý zápas, v němž Lazio přišlo o výhru v 88. min.
DAVID ROZEHNAL: Parma-Lazio Řím 2:2. Nastoupil na závěrečnou půlhodinu místo stopera Radua, během jeho pobytu na hřišti gól nepadl ani na jedné straně.
DAVID ROZEHNAL: Lazio-Inter 1:1, zápas proseděl mezi náhradníky.
DAVID ROZEHNAL: AC Milán-Lazio 1:1. Zkušenosti v Serii A sbírá po okamžicích. Nastoupil až v 89. minutě - klasické taktické střídání.
DAVID ROZEHNAL: Cagliari-Lazio 1:0. Do zápasu nezasáhl. Nebyl ani na lavičce.
DAVID ROZEHNAL: Lazio Řím-Atalanta Bergamo 3:0. Zůstal na lavičce mezi náhradníky.
DAVID ROZEHNAL: Empoli-Lazio Řím 1:0. Poprvé nastoupil v základní sestavě. Inkasoval žlutou kartu, odehrál 75 minut, kdy ho vystřídal - kvůli posílení ofenzivy - Baronio.
DAVID ROZEHNAL: Lazio Řím-Sampdoria 2:1. Po příchodu z Newcastlu má za sebou premiéru, přišel na hřiště v 84. min.

Lazio? Čekal jsem víc, říká Rozehnal

6. května 2008 v 9:08
Český reprezentační obránce v Itálii pravidelně nehraje a neví, co bude v létě. "Zatím mám v Římě provizorní byt," povídá. "O klubu máme zakázáno mluvit," omlouval se reprezentační obránce David Rozehnal. Přesto v rozhovoru pro Deník přiznal: Čekal jsem od angažmá v Laziu Řím víc, než mi zatím přineslo. Do italského klubu odešel v zimě na hostování z anglického Newcastlu a jasně - i s ohledem na červnový evropský šampionát - řekl: "Už nechci být fotbalistou do nepohody, co nemá stálé místo v sestavě." Nynější situace? Rozehnal hraje ve svém čtvrtém zahraničním klubu opět jen sporadicky. V neděli proti Juventusu zůstal celý zápas na lavičce.
Malou herní praxí jste vysvětloval odchod z Newcastlu, situace se ale opakuje. Přitom před Eurem jste chtěl pravidelně nastupovat…
Máte pravdu, určitě to není optimální. Ale doufám, že nepůjde o velký problém. Mám natrénováno, fyzicky se cítím tak dobře, až se tomu, po pravdě řečeno, trochu divím.
Za fyzičku možná ještě vděčíte Premier League, o níž je známo, že se jezdí "na krev", ne?
Určitě se to projevuje. Utkání jsou tam samozřejmě mimořádně kvalitní, dávali nám hodně do těla.
Co tréninky v Laziu?
Jsou skvělé, s nimi jsem absolutně spokojen.
Tuším ale, že psychicky až tak v pohodě nebudete. Mám pravdu?
Nebudu vám lhát, mohlo by to být určitě lepší. Upřímně jsem od příchodu do Lazia čekal víc.
Italský a anglický model fotbalu, to jsou dva rozdílné póly. Který vám víc vyhovuje?
V Serii A hraju jen krátce, zatím to nemůžu takhle hodnotit. Ale obecně platí, že italská liga je hodně taktická, není tak impulzivní, tak agresivní. Nikam se nespěchá, ale když se pak jde do protiútoku, je to najednou takový výbuch.
Jaký je pohled Davida Rozehnala na Premier League?
O její vysoké kvalitě není třeba hovořit. Ale je hodně o nakopávaných míčích, samé osobní souboje.
A vy nepatříte mezi ty úplně nejdůraznější obránce…
Už jsem o sobě řekl, že vyloženě agresivní fotbalista ze mě určitě nebude. Ale Newcastle mi v tomhle dal hrozně moc, v důrazu jsem se posunul zase o stupínek výš.
Jste stále jeho hráčem, v Laziu jste jenom na hostování. Po příchodu jste prohlásil, že doufáte, že si vás v Itálii v létě koupí na místo stopera…
K tomu bych se nechtěl nijak vyjadřovat, Lazio na mě má opci, uvidím, jak se rozhodne v létě.
Ale zdá se, že zpátky do Newcastlu se vám dvakrát nechce. Jak byste bral letní návrat?
Prostě jako fakt, který bych respektoval.
Přizpůsobujete možnosti odchodu i bydlení v Římě?
Ano, zatím máme provizorní byt. Dále se uzpůsobíme podle toho, jak se vše vyvrbí v létě.
Během pěti let jste vystřídal čtyři zahraniční kluby, to je slušná porce. Dají se angažmá v Bruggách, Paříži, Newcastlu a Laziu Řím srovnat?
Všechno mělo svoje. V Anglii je samozřejmě skvělé zázemí, výborní fanoušci. Bruggy byly mojí první zahraniční štací, poznal jsem jiné než české prostředí. Paris St. Germain pak bylo ještě výš.
Nyní působíte v kvalitnějším klubu, ale hrajete málo. Další reprezentanti v čele s kapitánem Tomášem Rosickým jsou pro změnu zranění…
Před Eurem to opravdu není nejlepší konstelace. Být zraněný, to je určitě horší než pravidelně nehrát. Ale je ještě dost času a já věřím, že bude čas na to, abychom se pořádně sehráli. Doufám, že se přes šampionátem budeme hlásit v nejsilnějším možném složení.